Navigace
Obsah
Kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského
 |
 |
 |
Střed města vytváří ucelenou památkovou zónu, jejíž dominantou je barokní stavba kostela. Březnický pán Přibík Jeníšek z Újezda jej nechal vystavět v letech 1642 – 1650 italským architektem a stavitelem Carlo Luragem a jeho bratrem Martinem. Jejich tvorba v Březnici a okolí výrazně obohatila českou raně barokní architekturu. Pozoruhodně řešený vnitřní prostor jednolodního kostela s bočními kaplemi je vyzdoben bohatou štukovou výzdobou a mnoha uměleckými díly. Obraz Františka Xaverského maloval Karel Škréta, nad oltářním obrazem je od Ignáce Raaba obraz sv. Ignáce a Františka, barokní stříbrná lampa na věčné světlo z roku 1720, křtitelnice z červeného mramoru ze 17. století. V chrámové klenbě jsou znaky rodu Jeníšků a Talmberků a manžele Přibíka a Kateřinu Lidmilu představuje obraz pod kůrem.
Na obraze muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.
Cenné jsou postranní oltáře se sochařskou i malířskou výzdobou. Vyřezávané sochy pocházejí převážně z 18. století z kolonie umělců v Dobré Vodě, kterou vedl Ignác Hammer. Mezi nejkrásnější patří výzdoba oltáře sv. Františka Xaverského, která znázorňuje mořské dno. Obraz sv. Mikuláše pochází ze zbořeného kostela stejného jména a patří mezi nejstarší památky v kostele.